Vyvážená Kanada

Favorit tohoto turnaje? Po odtajnění soupisky je jím mužstvo Kanady. Pakliže hokejisté USA berou šampionát na lehkou váhu a mnozí si myslí, že totéž dělá také Kanada, velice se mýlí. Reprezentace ze země Javorového listu se totiž snaží na mistrovství vyslat co možná nejlepší sestavu, kterou má vzhledem k souběžně hranému Stanley cupu k dispozici. Samozřejmě, pokud by se jednalo o účast na olympiádě, byl by asi zájem mnohem větší, nicméně třeba loňský šampionát pořádány právě Kanadou ukázal, že i za mořem se najde spousta příznivců tohoto nedoceněného turnaje i mezi klasickými „žrouty“ NHL. Tomu odpovídá i hráčské obsazení pro švýcarský podnik. Zejména v útočných řadách se Kanada může pochlubit hvězdným obsazením, ale k tomu přejdeme později. Nový kouč Lindy Ruff přebírá tým v době vlády nad světovým hokejem. Naposledy se Severoameričané radovali z titulu mistrů světa v roce 2007, kdy přehráli ve finále výběr Finska. Ani loni nebyli Kanaďané od zisku zlata daleko. Ve finále s Ruskem dlouho vedli, ale houževnatě bojující soupeř nejprve vyrovnal a v prodloužení pak zcela rozhodl o svém triumfu. Kanada tehdy měla ideální příležitost přerušit magii neúspěšných domácích týmů, ale nepovedlo se jí to. Jelikož následující šampionáty pořádají Švýcarsko a Německo, těžko se toho dočkáme třeba v jejich podání.

Právě pavoukem loňského turnaje proplouvaly javorové listy bez ztráty kytičky. Ve čtvrtfinále zlomily odpor norského překvapení, v dalším kole play-off však měly co dělat s jejich sousedy ze Švédska. Po divácky nesmírně atraktivní přestřelce se nakonec radovali z triumfu domácí a nedopustili tak odvetu za semifinále 2007, kdy se z vítězství také radovala Kanada. O loňském finále tu už řeč byla. Hrál se suverénně nejpohlednější zápas na turnaji, v němž útok jasně převažoval nad obrannou činností. Kanada v zápase dvakrát vedla, a to 3:1 a 4:2. Její soupeř však neúnavně dobýval zámořskou branku a od poloviny zápasu diktoval tempo hry. Po zásluze se pak dočkal vyrovnání a v prodloužení rozhodl o výhře Sborné přesnou trefou Ilja Kovalčuk. Rusko tak ukončilo patnáctileté čekání na zlato a nyní se bude pokoušet o obhajobu. V tomto tisíciletí se stali hokejisté Kanady mistry světa už třikrát a defakto tak převzali nadvládu po českém týmu. Triumfovali v letech 2003 a 2004 a podobně jako naše mužstvo útočili na zlatý hattrick. Symbolicky však ve třetím finále v řadě narazili právě na Čechy, s nimiž prohráli jednoznačně 0:3. Celkově se pak Kanaďané radovali ze zlatých medailí už 24krát a letos mohou tuto bilanci zaokrouhlit na 25.

Kouč Ruff zatím nominoval trojici brankářů a sice veterána Dwayne Rolosna, který nedávno oslavil už 39 let, mladého Joshe Hardinga z Minnesoty a Freda Brathwaita působícího v Evropě, konkrétně pak v Mannheimu. Hlavní osobností zadních řad by měl být Dan Hamhuis. Ten svou kariéru v NHL spojil s jedním klubem, a to s Nashville Predators. Nastoupil v jejich barvách už k pěti sezonám a zúčastnil se třech světových šampionátů. V roce 2007 slavil s týmem zisk zlatých medailí, což je vůbec jeho největší úspěch v dosavadní kariéře. Dalším esem obranné linie by měl být jeho kolega z týmu Shea Weber. Ten má takřka shodný osud jako Hamhuis. V NHL zatím oblékl pouze dres Nashvillu, na MS si zahrál jen jednou. Jeho premiérová účast měla hned zlatý nádech. Mimo jiné budou vyztužovat defenzivní řadu také dva zadáci z Toronta. Ian White a Luke Schenn tak zažijí ostrý reprezentační debut. Nejstarším bekem bude jedenatřicetiletý hokejista Ottawy Chris Phillips.

Podobně jako v případě Američanů mají i Kanaďané svá želízka spíše v útoku. A jde o opravdu zvučná jména. Asi největší kanadskou postavou bude u mnohých nenáviděný a u mnohých zbožňovaný Dany Heatley. Ten odstartoval svou hvězdnou kariéru v Atlantě a hned po své premiérové sezoně v jejich barvách dostal pozvánku do reprezentace. V letech 2003 a 2004 vybojoval na mistrovství světa zlaté medaile, triumfoval také na Světovém poháru. V době výluky působil nejprve v Bernu, odkud se přemístil do Kazaně. Jeho další hokejové kroky už nemířily zpět do města Coca Coly, ale do rodné Kanady, konkrétně do Ottawy. Zde se jeho hvězdička rozzářila naplno. Mimo jiné si také vysloužil už čtyři nominace do Utkání hvězd a spoustu individuálních ocenění. I nyní bude velkou posilou kanadského výběru a všichni budou na jeho výkony opět zvědaví. Trenér národního týmu navíc nominoval také jeho dva parťáky z týmu, Jasona Spezzu a Mike Fishera. Kanadský útok je doslova nabitý velkými esy. Jedním z nich je kromě Heatleyho také Martin St.Louis. Ten mezi zámořskou elitu nakoukl poprvé v sezoně 98/99 v barvách Calgary Flames, kde strávil ještě jeden ročník. Poté se přemístil v roce 2000 na Floridu a v barvách Tampy Bay už odkroutil velice slušných osm sezon. Do reprezentace se však příliš nehrnul. Národní mužstvo posílil poprvé v roce 2004, kdy se na Světovém poháru přičinil o zisk zlatých medailí. Vyzkoušel také atmosféru olympijských her, nicméně jeho tým podlehl ve čtvrtfinále Rusku a turnaj pro něj skončil. Mistrovství světa mu dlouho nic neříkalo až do loňského roku. Zajisté velkou roli sehrálo také domácí, důvěrně známé prostředí. St.Louis se pro hru za „nároďák“ nadchl a pozvánku neodmítl ani tentokrát, čímž pouze zvýšil kanadskou údernou sílu. Nechybí ani stabilní člen kanadského výběru, už třiatřicetiletý forvard Phoenixu Shane Doan ani další tradiční reprezentant Shawn Horcoff z Edmontonu.

Celkově je pak Ruffův tým velice kompaktní a navenek dobře vyvážený. Vyskytují se mladé tváře (Stamkos, Neal) a zkušení harcovníci (St.Louis, Doan, Horcoff, Roloson), nechybí ani silná generace středního věku, kterou tvoří například Heatley, Hamhuis či Roy. Tým bude jako vždy předvádět velmi důrazný hokej s dostatečným množstvím bojovnosti a zdravého nasazení. Vzhledem ke kvalitě patří Kanada mezi hlavní aspiranty na zisk zlata. Asi všichni z nás se těší na jejich duel s Ruskem, ke kterému by teoreticky mohlo dojít. Javorové listy se v Klotenu utkají postupně s Běloruskem, Maďarskem a Slovenskem a v případě postupu by v osmifinálové skupině s největší pravděpodobností narazili také na český výběr. Myslím, že až do finále kanadská mašina dokráčí, ale tam se její playeři nechají unést vývojem a zápas podobně jako loni nezvládnou.

Tip: Finále          

Radek Barkman