Bělorusko tentokrát bez ambicí

Pakliže byste na hokejové mapě hledali reprezentaci, jejíž trenér má sebevědomí na rozdávání, výběr Běloruska by byl jasnou volbou. Před světovým šampionátem 2007 v Rusku totiž kouč Curt Fraser po výhře nad Slováky v přípravě 2:1 prohlásil, že turnaj jede vyhrát. Nejen, že si tímto bonmotem pořádně zavařil, jeho tým pak na mistrovství zcela shořel a ze šesti zápasů si připsal jediné vítězství. Mnohem opatrnější se svými prognózami byl na loňském šampionátu v Kanadě. A Bělorusko opravdu chvílemi sahalo i po postupu ze skupiny, čímž by vyrovnalo výkon z roku 2006, kde se tato postsovětská republika rovněž probojovala mezi osm nejlepších. Hned první vystoupení Fraserových svěřenců bylo velice sympatické. Porážka se Švédy 5:6 vzbuzovala v běloruském táboře optimismus. Jenže tým výsledkově nezvládl ani druhý duel se Švýcarskem a v posledním utkání mu vyšel nůž na krku. V případě neúspěchu s Francií by totiž byl odsouzen k bojům o udržení. Bělorusko ale tento souboj zvládlo a po výhře 3:1 se mohlo těšit na osmifinále. Hned první zápas proti nenáviděnému Rusku sehráli Bělorusové skvěle a favoritovi sebrali bod. Pokud ale chtěli pomýšlet na účast ve čtvrtfinále, museli v normální hrací době vyzrát na dobře hrající Čechy. Proti nim se hned dvakrát ujali vedení a zejména ve třetí části hry byli blízko vysněnému triumfu. Favorit však celou situaci zvládl a utkání otočil ve svůj prospěch. Zklamaní hokejisté Běloruska pak na závěr turnaje podlehli rovněž Dánsku. Kouč Fraser byl po dvouletém působení střídán a ve funkci ho nahradil staronový trenér Glen Hanlon.

Ten před nedávnem zveřejnil nominaci na světový šampionát, v níž prozatím figurují také dva hráči ze zámořské NHL. Zkušenostmi oplývá především obránce Ruslan Salei. Asi zřejmě nejslavnější běloruský hokejista oslavil už 34 let a drtivou část své dlouhé kariéry strávil za mořem. Už v roce 1996 si ho po draftu vybral jako talentovaného beka Anaheim Mighty Ducks. A právě s tímto klubem spojil své začátky za velkou louží. Strávil zde plných osm sezon, přičemž v začátcích působil také na farmě v Baltimore a v Cincinatti. V době výluky oblékal barvy současného ruského mistra z Kazaně. Poté se už do Anaheimu nevrátil a naopak kývl na nabídku prosluněné Floridy. Od Loňského roka pak působí v Coloradu, kde se stal v letošním ročníku základní oporou týmu. Národní dres obléká od roku 1994 a největšího úspěchu dosáhl v roce 2002, kdy společně se svými kolegy vybojoval na olympiádě v Salt Lake City skvělé 4. místo. Druhou posilou z NHL je přesně o deset let mladší forvard z Toronta Mikhail Grabovskij. Do velkého hokeje nakoukl v dresu Nižněkamsku a po sezoně v Dynamu Moskva si ho vyhlédl Montreal. Ani on však neměl zpočátku na růžích ustláno a prakticky ihned zamířil na farmu do Hamiltonu. Postupem času si nicméně dobrými výkony řekl o místo v týmu Canadiens, kde však příliš spokojený nebyl. Přemístil se do Toronta, kde začala jeho hvězda zářit mnohem výrazněji. Jeho služeb už poměrně dlouho využívá také reprezentace, v níž zazářil na mistrovství světa v Rakousku, kde srazil domácí výběr hned čtyřmi přesnými zásahy.

Hlavní osu týmu pak budou tvořit hokejisté nejlepšího běloruského mužstva a účastníka slavné KHL – Dynama Minsk. Konkrétně se jedná o brankáře Vitalije Kovala, tři obránce a šest hráčů do útoku. Kouč Hanlon však příliš na zkušenosti nesází a mezi beky se tak objevují převážně nepříliš známá jména. K těm protřelejším můžeme řadit například Alexandra Makrického z Dynama či Viktora Kostjučenoka z Chabarovsku, zbytek zatím tolik startů na MS nenasbíral. To v útoku se to hemží známými jmény. Z Minsku přijedou hráči jako Dmitrij Meleško, Jaroslav Čupriš či Alexandr Kulakov, kteří už mají několik turnajů za sebou. Nominován byl rovněž veterán a kapitán týmu Oleg Antoněnko, jenž momentálně hraje za MVD Tver. Pozornost se však bude točit také kolem jedné z hlavních hvězd, útočníka Ufy Konstantina Kolcova. O svém hokejovém umění začal podobně jako Grabovskij přesvědčovat v ruské lize, kde si prošel mužstvy Čerepovce, Novokuzněcku a Kazaně. Odtud se vydal zkusit štěstí za oceán. Nějaký čas strávil v Pittsburghu, odkud se osmadvacetiletý hokejista přemístil do svého nynějšího působiště, za něž nastupuje už třetím rokem. Je tradiční součástí běloruské reprezentace, čtvrté místo ze Salt Lake City se ho ale netýkalo. Chybět nebude ani útočník s výjimečným čichem na góly Alexej Kaljužnyj. Už jedenatřicetiletý hráč z Dynama Moskva cítí jednu z posledních šancí jak uspět s národním týmem a jak se nechal slyšet, úspěchu podřídí doslova vše. Asi nejvýraznější osobností z běloruské ligy je forvard Keraminu Minsk Dmitrij Dudik.

Bělorusové vstoupí do mistrovství světa v pátek v Klotenu proti Kanadě, o dva dny později je čeká v základní skupině A Slovensko a v úterý 28. dubna narazí na Maďarsko. V osmifinálové skupině E mohou být případným soupeřem České republiky. Jejich přípravné zápasy však zůstaly hodně za očekáváním. Ostudou skončil duel s Norskem, jemuž Bělorusové podlehli 4:6, nezářili ani proti Francii, kterou porazili až po prodloužení výsledkem 2:1. Celkově si myslím, že navíc než na osmifinále stačit nebudou. A to ještě budou mít co dělat s Maďary, které dle mého soudu porazí až po velkém boji.

Tip: osmifinálová skupina     

Radek Barkman