Američané s mladými hráči

Pokud byste mezi šestnácti účastníky hledali na světovém šampionátu reprezentaci, pro kterou není mistrovství světa hlavní prioritou, americký tým je hlavním adeptem. Ačkoli se doba mění a kouč národního týmu už nepovolává na tento turnaj amatéry jak tomu bylo dříve, ani do Švýcarska letos neodcestuje úplně to nejlepší, co má kouč Ron Wilson k dispozici. Přesto však vždy bojovně naladění Američané hlavy nesvěsí a budou se chtít poprat o co možná nejlepší výsledek. Z poslední zlaté medaile se hokejisté ze zámoří radovali až v roce 1960, poslední cenný kov vybojoval přesně před pěti lety na šampionátu v Praze, kde v památném čtvrtfinále vyřadili domácí mužstvo a po výhře nad Slovenskem brali bronzové medaile. Na předchozích šampionátech se jejich katem stalo vždy mužstvo Finska. A pokaždé po velice podobném průběhu. Před dvěma lety se mistrovství světa konalo v Rusku a osud svedl tyto dva týmy do vyřazovací dvojice hned v prvním kole. Obě mužstva se dlouho přetahovala o výsledek, nakonec po šedesáti minutách svítil na světelné tabuli nerozhodný stav 4:4. Ani prodloužení vítěze nepřineslo, ale v páté sérii samostatných nájezdů Seveřané rozhodli a nakopli se tak k zisku stříbrné medaile. Na šampionátu v Kanadě, na němž však startovalo více hráčů z NHL, se mohli Američané svému tradičnímu soupeři pomstít. Finové dlouho drželi svého protivníka v šachu, když ještě v 55. minutě vedli dvoubrankovým rozdílem. USA však předvedlo famózní návrat do utkání. Během 37 vteřin vymazalo po trefách Kessela a Stafforda finský náskok a dovedlo zápas do prodloužení. Prodloužení ale trvalo pouhé čtyři minuty. Po vyhraném buly se na modré čáře dostal k puku Lepistö a propálil vše co mu stálo v cestě. Pokud byste náhodou hledali, s kým vypadli Američané ve čtvrtfinále olympijských her 2006, bylo to „překvapivě“ s Finskem. Suomi se stali osudným také v semifinále Světového poháru 2004, kde na USA vyzráli poměrem 2:1. Možná letos se na tuto zámořskou reprezentaci usměje štěstí a po pěti letech se opět dočkáme účasti Spojených států mezi elitní čtyřkou.

K tradičním pilířům obrany by měla náležet dvojice Keith Ballard – Ryan Suter. Prvně jmenovaný zažil povedenou sezonu na Floridě, avšak s týmem po velkém boji vypadl už v základní části. Ballard si zahrál mimo jiné třeba na loňském mistrovství světa a nebude tak úplným nováčkem. Také Nashville dlouho bojovalo o účast ve Stanley cupu, ale nakonec neuspělo. Hokejista, který prošel všemi americkými mládežnickými výběry si jednou zahrál také mezi dospělými. Na mistrovství v lotyšské Rize dovedl Američany k účasti ve čtvrtfinále a zaznamenal dva body za gól a asistenci. V útoku už je známých jmen o poznání více. Střeleckým tahounem týmu by mohl být forvard Toronta Jason Blake. Pro šestatřicetiletého veterána to bude vůbec první účast na světovém šampionátu. Národní dres oblékl pouze na turínské olympiádě. V Torontu odehrál už dvě sezony, předtím šest let působil v New Yorku, kde nastupoval za tamní Islanders. Tradiční oporou na MS je pár bývalých kamarádů z Los Angeles, a to Dustin Brown – Lee Stempniak. Stempniak však před letošním ročníkem změnil působiště a přesídlil za Blakem do Toronta. Odehrál už dvě mistrovství a zejména v Rusku byl hlavní hvězdou svého týmu. Soupeřům totiž nasázel šest gólů, k nimž přidal čtyři asistence. Zato Brown se vzhledem ke svému nízkému věku zúčastnil mimo jiné i MS 2004 v ČR, nechyběl ani v letech 2006 a 2008.  Už čtvrtým rokem hraje za Kings a letos byl dokonce jmenován kapitánem mužstva. Teprve 24-letý hráč se tak stal jedním z nejmladších kapitánů v historii klubu a stále je po právu považován za zlaté dítě amerického hokeje. V kádru nechybí ani autor vyrovnávací branky z loňského čtvrtfinále proti Finsku Drew Stafford z Buffala či Kyle Okposo z Islanders. Právě Okposo byl jedním z mála světlých momentů Islanders v pokažené sezoně. Pravé křídlo zaznamenalo ve své druhé sezoně v NHL 18 gólů a po zásluze si vysloužilo nominaci. K oporám týmu by však mohl patřit také centr Edmontonu Patrick O´Sullivan. I on už má s mezinárodním hokejem jisté zkušenosti, když reprezentoval v letech 2006 a 2008 a dres USA oblékl také v třech juniorských šampionátech. Za svou nejpovedenější sezonu může považovat tu loňskou, kdy v Los Angeles vsítil 22 gólů.

Američané byli nalosováni do skupiny hrané v Bernu, společně s výběry Lotyšska, Rakouska a Švédska. Právě sobotním zápasem s pobaltskou republikou zahájí Wilsonovi svěřenci své účinkování na turnaji, jejich dalším soupeřem bude v pondělí Rakousko a skupinu uzavřou 29. dubna soubojem se Švédy. Myslím si, že americký tým má letos k dispozici poměrně kvalitní hráče, kteří by měli dosáhnout minimálně na čtvrtfinále. To by také měl být jejich mezník, za nějž už by se dostat neměli.

Tip: čtvrtfinále         

Radek Barkman